Jak nejlépe ukončit tematický týden o zvířatech, než si je některé prohlédnout, osahat a k tomu se dozvědět nové zajímavé informace. Využili jsme nabídky Přírodovědné stanice Karviná, kde první a druhé třídy absolvovaly prohlídku zvířat s výukovým programem. A jak se na návštěvu sluší a patří, nepřišli jsme s prázdnýma rukama a přinesli zvířátkům dobroty - piškoty, jablíčka, mrkve.

Získali jsme nejen nové poznatky, ale i emocionální prožitky. Při doteku hada či agamy jsme zjistili, že plazi vůbec nejsou studení a slizcí, nýbrž mají kůži hladkou, šupinatou a suchou. Odborným okem jsme prozkoumali a rukama osahali vysušená hadí vajíčka. Byla nám nabídnuta možnost dotknout se i pavouka, ale ta byla jednohlasně sborově odmítnuta. Naopak hmyz - strašilku, pakobylku jsme prstíkem opatrně pošimrali. V oddělení savců jsme si pohladili činčilu, králíka, skinny morče i fretku, která musela být z „bezpečnostních“ důvodů během své promenády hlazení krmená laskominou. Na závěr naší prohlídky jsme pozorovali dikobrazy, ve voliérách pak např. žaka šedého, alexandra malého, andulky nebo sovu. Dále opičáka Oskara, vodní a suchozemské želvy.

Po příjemně strávené hodině jsme odcházeli plni dojmů a zážitků. Už teď se těšíme na příští návštěvu přírodovědné stanice.

Miriam Poledníková

Kdo by nemiloval zvířata, vždyť to jsou úžasná stvoření. V říjnu jsou jim věnovány dva významné dny - Světový den hospodářských zvířat (2. 10) a Mezinárodní den zvířat (4.10.).

A právě v tomto duchu se nesl v družině celý týden pod názvem „Milujeme zvířata aneb týden plný zvířátek“, který jsme završili celodružinovou sportovní akcí Zvířata v pohybu. Děti se na jednotlivých stanovištích proměnily ve zvířata a ne ledajaká. První stanoviště obsadili záhadní zvířecí tvorové Žabozajové - kříženci žáby a zajíce, kteří cestu tam museli zdolat jak žába skokan tj. skákáním ze značky na značku a cestu zpět zaječím během (slalom). Druhého stanoviště se zmocnili Klolvové - kříženci klokanů a lvů, jenž zdolávali překážky klokaními přeskoky zakončené krmením zuřivého lva (házení do koše). Třetí stanoviště nás vrátilo do reálného světa koňskými závody - běh ve dvojicích s pruhem látky kolem pasu. Na čtvrtém stanovišti pojmenovaném Medvědí síla, závodníci si poměřovali sílu přetahováním lanem.

Sportovní odpoledne uběhlo velmi rychle. Bylo zřejmé, že dětem se líbilo, skvěle si zasoutěžily, užily si legraci. Pro všechny byla připravena malá sladká odměna a upomínkový dáreček ve formě záložky do knihy a jak jinak, než se zvířecím motivem.

Miriam Poledníková

Teoretické vzdělání musí být doplněno zkušenostmi přímo z místa dění, neboť zkušenost je nejlepší učitelkou. K získání těchto zkušeností slouží souvislá pedagogická praxe, kterou u nás absolvovala studentka třetího ročníku vyšší odborné školy, obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. Je velmi potěšující, že stejně jako v loňském školním roce se jednalo o naši bývalou žačku základní školy.

Děti si praktikantku oblíbily, protože byla laskavá, kamarádská, ale zároveň důsledná. Nejen spontánně se zapojovala do dění oddělení, ale také připravila pro děti rozmanité a zajímavé činnosti. Podporovala u dětí tvořivost i spolupráci. Dokázala pružně reagovat v neplánovaných situacích. A jak to bývá v kolektivu, učila se i řešit problémové situace. Shrnuto - praxi zvládla na jedničku s hvězdičkou. Byla velkým přínosem nejen pro děti, ale i pro paní vychovatelky.

Věříme, že pětitýdenní praxe se studentce líbila a splnila její očekávání. Přejeme jí úspěšné zakončení vyššího odborného vzdělání tj. absolutoria. Hodně štěstí!

Možná pět týdnů života v naší družině povede k jednomu velkému rozhodnutí, které změní celou její budoucnost, a to pracovat jako vychovatelka ve školní družině.

Miriam Poledníková

Společnou akcí jsme příjemně zahájili nový školní rok. Před samotnou událostí byl všem zúčastněným zaslán informační leták s užitečnými tipy/pravidly pro masters opékání a s předpovědí počasí. Samozřejmě nesmělo chybět sdělení o fotografování, aby návštěvníci akce měli možnost se připravit a neměli z fotografování noční můru.

Připraveni na fotografování a vyzbrojeni informacemi, proběhlo opékání buřtíků v přátelské, pohodové náladě, kde byly uspokojeny nejen chuťové pohárky, ale i společenská potřeba sdružování, navazování nových přátelství. Zároveň, a to je to podstatné, děti strávily s rodiči společný čas a rodiče se zapojili do života družiny.

Mezitím, co se opékači párků soustředili v družné atmosféře na přípravu delikatesy, děti zvyšovaly svou tělesnou zdatnost fotbalem, přetahováním lanem, hrami na honěnou, Soft tenisem nebo si užívaly zábavu s bublifukem.

Po vzoru velkých akcí (a účast velká opravdu byla) bych ráda na závěr poděkovala všem, kteří se na přípravě podílel: panu školníkovi, který připravil zahradu na opékání, deváťákům, že nám nanosili lavičky, jedné mamince a vychovatelce, že zakoupily pro děti malé vidlice na opékání, rodičům, tetám, strýčkům, babičkám, dědečkům atd., že si našli čas a přišli mezi nás. Děkuji. Byli jsme skvělí!

Miriam Poledníková

Jak bývá zvykem, tak si na začátku školního roku v každém oddělení děti tvoří pravidla společného soužití. Jelikož je naším mottem „JSME JEDNA RODINA“, udělali jsme akci k vytvoření společných pravidel v celé družině, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům.

Při tomto setkání vznikly užší skupinky namíchané ze všech oddělení, ve kterých děti navrhovaly pravidla, která jim přijdou podstatná.

Děti měly možnost na velký arch papíru své myšlenky napsat, či nakreslit a následně také zdramatizovat některé z pravidel. Mohli jsme tak vidět, jak je důležité si půjčovat různé hry, jak není hezké se druhým posmívat, že je důležité, aby mluvil jeden a mnoho dalších.

Těšíme se na společné dny v družině a doufáme, že i tato pravidla stanovená společně nám budou dobrým služebníkem k našemu soužití.

Světlana Vránová